Aktuálně
Ohniváci aneb malý noční experiment :)
Vzpomínka na Indii
Žena u brodu přes řeku Jamunu, Vrindavan, Indie
© Milena Písačková 2008
Chudí, ale šťastní
“Chceš sušenku?” zeptám se na nádraží v Jaipuru asi šestiletého kluka, který si mě více než zvědavě prohlíží. Nedbaje jednotného čísla, bleskurychle mi vytrhne oběma rukama celý balíček pineapple cream biscuits a uhání pryč, abych si to náhodou nerozmyslela. Nepoděkuje. Bosá a otrhaná maminka s malým sourozencem v náručí se jen za mnou podívá a v tmavých očích má stesk a bídu.
Na nádraží se nesmí fotit, ale jinde v ulicích měst i na okraji vesnic se hloučky dětí nadšeně vrhají před objektiv s pokřikem “Photo, photo, only one photo!”. A po shlédnutí své fotky na displeji digitálu pak propadají záchvatu smíchu a samozřejmě, že nezůstane jen u jednoho snímku. Špinavýma ručičkama kroutí objektivem, dychtivě ohmatávají všechna tlačítka, dokud jim to nezatrhnu. Jindy zas učesané holčičky s copánky vzorně pózují jak na školní fotografii, vědomy si té vzácné chvíle, berou to velmi vážně, až zodpovědně.
Poblíž městečka Vrindavanu v Uttar Pradeshi jsem navečer objevila brod přes řeku Jamunu a bylo mi jasné, že nadešla má chvíle: všechny dosud nevyfocené obrázky venkova, po nichž jsem toužila a které jsem viděla během cestování po Indii jen z vlaku, teď můžu mít - zdá se, že jsem ve správnou dobu na správném místě. Malá provizorně vybetonovaná lávka je nedostavěná a sahá sotva do třetiny brodu. Na opačný břeh přicházejí z políček a luk venkovští lidé, přesněji ženy a děti s náklady chrastí a nasečené trávy na hlavě. Po boku ženou směrem k brodu stáda vodních buvolů, koz a krav. Stojím tam a chystám teleobjektiv. V následujících minutách pak fotím skoro všechny lidi a zvířata, které tu brodí řeku Jamunu, tedy v těchto místech spíš říčku: brodění jim trvá jen pár minut.
Dřina, většinou ohromná otep chrastí nebo veliký měch trávy pro dobytek, ale ti lidé jsou přesto šťastní, žijou si tu svým skromným životem, podobně jako před sto lety, a netuší nic o okolním zglobalizovaném světě a jeho problémech i pseudoproblémech. Stejně jako dnes přes tenhle brod chodí denně, od úsvitu pracujou na políčkách, k obědu luštěninový dál a placky v malé plechové bandasce, a navečer zase brodí zpátky k domovu.
Ale takové úsměvy, které ti lidé nezištně rozdávají, tolik nepodobné úsměvům vyčůraných obchodníčků z velkých indických měst, se jen tak nevidí. Mě tedy nabily energií ještě nadlouho. A doufám, že na Vás to tak působí z fotek taky.
3.11. 2008
V indickém fotoalbu už se můžete podívat na první fotky. Jakmile se naskytne volná chvilka, budu pokračovat.
2.11. 2008
Expedice se vydařila. Postupně začnu naplňovat indické fotoalbum. Prosím o trpělivost, je toho moc :) Zatím jsem vytvořila slideshow Indické ženy, s níž jsem se zúčastnila soutěže Slideshow Awards vyhlášené v rámci cestovatelského festivalu Kolem světa - viz www.kolemsveta.cz
Držte palce, ať postoupím do finále :)
11.9. 2008
Chystám se do Indie
13. září 2008 odlétám na fotoexpedici do severní Indie. V plánu je mimo jiné část Himálají, včetně Dalajlámova sídla Dharamsaly a tamní tibetské komunity, hinduistické svaté město Varánasí, chrámy v Khajurahu a Agře, několik ptačích i tygřích rezervací a nakonec pestrobarevný Rádžasthán. Část původně plánované trasy bohužel pravděpodobně budeme muset zrušit kvůli záplavám v Biháru a nepokojům ve Šrínagaru.
Pelikán kadeřavý, © Milena Písačková 2008
9.9. 2008
Vyšla mi sbírka poezie s názvem Jeden víkend v říši čistého snu. Ukázky z ní si můžete přečíst v rubrice Další tvorba - Poezie v levém menu.
Do FOTOGALERIE se dostanete kliknutím na odkaz Photogallery zcela nahoře v menu. Pokud Vás moje fotografie zaujaly a chcete mě motivovat k tvorbě dalších, budu ráda za jakýkoli komentář v návštěvní knize.
Moc děkuji!
Fotografova výzva
Miláčku, zvu tě do temné komory
ukážu ti, jak se potmě vkládá
film do vývojnice
A pak spolu budem zoomovat
u mě v ateliéru
je tam šero
blesky nechám doma
Půjčím ti do ruky svůj nejdelší objektiv
Je to vážně macek
:)
Dívka s žirafou, © Milena Písačková 2008