Aktuálně

Démon z pralesa, Angkor Thom, Kambodža
© Milena Písačková 2010
Milí přátelé fotografování, v poslední době stále častěji publikuji nové fotky na facebooku, a to obvykle mnohem dříve než na těchto stránkách. Důvod je jednoznačný – upload na FB je rychlejší a člověk má také okamžitou zpětnou vazbu v podobě komentářů. Chcete-li tedy shlédnout mou nejaktuálnější tvorbu, podívejte se do fotogalerie na můj FB profil. Moje fotoalba jsou přístupná veřejnosti, stačí se zaregistrovat, v případě, že registrováni nejste.

Expedice Mekong 2010 – tak zní název fotovýpravy, kterou jsem se dvěma dalšími fotografy uskutečnila v únoru a březnu 2010. Tentokrát jsme se vydali fotografovat exotické půvaby Vietnamu, Laosu, Kambodže a Thajska.
Cesta začala přeletem do thajského Bangkoku a následně vietnamské Hanoje, kde se právě v té době odehrávaly čtyřdenní oslavy vietnamského Nového roku. Poté jsme zamířili do oblasti Ninh Binh a zátoky Halong Bay, plné homolovitých skalních útvarů. Dalšími hlavními body trasy byly laoský Luang Prabang, krasová skalní oblast okolo Vang Viengu a hlavní město Laosu Vientiane. Následně jsme se přepravili do kambodžského Siem Reapu, výchozího místa pro návštěvu chrámového komplexu Angkor Wat. Odtud cesta pokračovala k plovoucím vesnicím na jezeře Tonle Sap. Poté jsme zamířili ještě jižněji a několik dní strávili na kambodžském pobřeží v Sihanoukville a ostrůvcích v Thajském zálivu. V itineráři nemohlo chybět ani hlavní město Kambodže Phnom Penh. Nakonec jsme se přepravili zpět do Bangkoku, v němž pouhé čtyři dny po našem odletu vypukly protivládní demonstrace a pouliční nepokoje.
Více o expedici se dočtete na www.mekong2010.blogspot.com.
Indonésie 2009
V květnu a červnu 2009 jsem podnikla čtyřtýdenní fotoexpedici do Indonésie, konkrétně na ostrovy Bali, Jáva, Lombok, Gili Trawangan, Gili Meno a Gili Air. Fotoalbum budu postupně plnit svými fotoúlovky.
Spolucestovatel Matouš Mihaliček postupně vytváří webovou prezentaci v podobě deníku a fotogalerie z cesty. Prohlédnout si ji můžete zde.

Balijská tanečnice, Ubud, Bali
© Milena Písačková 2009
Vzpomínka na Indii

Žena u brodu přes řeku Jamunu, Vrindavan, Indie
© Milena Písačková 2008
Chudí, ale šťastní
„Chceš sušenku?“ zeptám se na nádraží v Jaipuru asi šestiletého kluka, který si mě více než zvědavě prohlíží. Nedbaje jednotného čísla, bleskurychle mi vytrhne oběma rukama celý balíček pineapple cream biscuits a uhání pryč, abych si to náhodou nerozmyslela. Nepoděkuje. Bosá a otrhaná maminka s malým sourozencem v náručí se jen za mnou podívá a v tmavých očích má stesk a bídu.
Na nádraží se nesmí fotit, ale jinde v ulicích měst i na okraji vesnic se hloučky dětí nadšeně vrhají před objektiv s pokřikem „Photo, photo, only one photo!“. A po shlédnutí své fotky na displeji digitálu pak propadají záchvatu smíchu a samozřejmě, že nezůstane jen u jednoho snímku. Špinavýma ručičkama kroutí objektivem, dychtivě ohmatávají všechna tlačítka, dokud jim to nezatrhnu. Jindy zas učesané holčičky s copánky vzorně pózují jak na školní fotografii, vědomy si té vzácné chvíle, berou to velmi vážně, až zodpovědně.
Poblíž městečka Vrindavanu v Uttar Pradeshi jsem navečer objevila brod přes řeku Jamunu a bylo mi jasné, že nadešla má chvíle: všechny dosud nevyfocené obrázky venkova, po nichž jsem toužila a které jsem viděla během cestování po Indii jen z vlaku, teď můžu mít – zdá se, že jsem ve správnou dobu na správném místě. Malá provizorně vybetonovaná lávka je nedostavěná a sahá sotva do třetiny brodu. Na opačný břeh přicházejí z políček a luk venkovští lidé, přesněji ženy a děti s náklady chrastí a nasečené trávy na hlavě. Po boku ženou směrem k brodu stáda vodních buvolů, koz a krav. Stojím tam a chystám teleobjektiv. V následujících minutách pak fotím skoro všechny lidi a zvířata, které tu brodí řeku Jamunu, tedy v těchto místech spíš říčku: brodění jim trvá jen pár minut.
Dřina, většinou ohromná otep chrastí nebo veliký měch trávy pro dobytek, ale ti lidé jsou přesto šťastní, žijou si tu svým skromným životem, podobně jako před sto lety, a netuší nic o okolním zglobalizovaném světě a jeho problémech i pseudoproblémech. Stejně jako dnes přes tenhle brod chodí denně, od úsvitu pracujou na políčkách, k obědu luštěninový dál a placky v malé plechové bandasce, a navečer zase brodí zpátky k domovu.
Ale takové úsměvy, které ti lidé nezištně rozdávají, tolik nepodobné úsměvům vyčůraných obchodníčků z velkých indických měst, se jen tak nevidí. Mě tedy nabily energií ještě nadlouho. A doufám, že na Vás to tak působí z fotek taky.
Fotoexpedice Indie 2008
13. září 2008 jsem odletěla na fotoexpedici do severní Indie. V itineráři byl například sikhský Amritsar, hornatá část Himachal Pradeshe včetně Dalajlámova sídla Dharamsaly a tamní tibetské komunity, hinduistické svaté město Varánasí, chrámy v Khajurahu a Agře, několik ptačích i tygřích rezervací a nakonec pestrobarevný pouštní Rádžasthán. Část původně plánované trasy jsme bohužel museli zrušit kvůli záplavám v Biháru a nepokojům ve Šrínagaru.

Pelikán kadeřavý
© Milena Písačková 2008
Do FOTOGALERIE se dostanete kliknutím na odkaz Photogallery zcela nahoře v menu. Pokud Vás moje fotografie zaujaly a chcete mě motivovat k tvorbě dalších, budu ráda za jakýkoli komentář v návštěvní knize. Moc děkuji!

